Návrh nové čtvrti ve východní části Karlína, v přímém sousedství sídliště Invalidovna. Na ploše bývalého sportoviště je územním plánem předpokládaná zástavba odpovídající koeficientu podlažních ploch I=2,6. Tato kapacita definuje nutnost hledání svébytné struktury, která nemůže nést stejné atributy jako sousední modernistické sídliště. Zároveň pro její uspořádání využíváme spíše tvarosloví klasického města, abychom dokázali vytvořit přesvědčivou podobu veřejných prostranství. Na vnějším okraji přesto dodržujeme princip zeleného města a frázujeme okrajové komunikace střídáním budov a zeleně. Vysoká hustota obyvatel (600 obyv./ha) umožňuje definovat dostatečné množství aktivního parteru a tím oživit veřejná prostranství. Geometrie území zachovává ortogonalitu sousední struktury, částečně je však ovlivněna i geometrií cestní sítě sídliště. Právě cesta od zastávek MHD, sdružených u metra Invalidovna a její prodloužení vnáší do struktury prvek obracející se k vnějšímu světu.Vědomi si regulativu zeleného parku vytváříme centrální prostor ve formě parku. Park je propojen s navazujícími subprostory, které mají intimnější charakter a vytvářejí komponovanější strukturu prostranství. Stejně tak uspořádání budov sleduje principy „města podle uměleckých zásad“ a snaží se průhledy uzavírat a komponovat.
Rezidenční čtvrť Nový Karlín
Soutěžní workshop - urbanistická studie
Krajinářský koncept spočívá ve využití navržené koncepce veřejných prostranství a jejich hierarchie pro pojmenování principů řešení zeleně. Výsadby a materiálové řešení veřejných prostranství jsou sjednoceny pomocí systému zelených ostrovů. Ty se v úrovni chodníku rozprostírají celým územím, zlepšují mikroklima, podporují vsakování a zadržování dešťové vody (v souladu s principy HDV) a zároveň vytvářejí pestrou škálu pobytových míst, od vymezených kruhových louček mezi keři s možností sezení, až po výraznější stromové celky s trávníky a rekreační využití. Intimnější zákoutí jsou přístupná šlapáky v trávě nebo parkovými cestami. Ve veřejném prostoru je kladen důraz na přehlednost, prostupnost a přirozenou sociální kontrolu. Doplňkově jsou použity klasické prvky jako alej či bosket, a to zejména pro formální veřejná prostranství jako je vstupní náměstí či ulice.
