Hradčanská

Studie Hradčanská vznikla na zadání Institutu plánování a rozvoje hl. m. Prahy a jejím předmětem bylo zpracování alternativních variant zástavby v bezprostředním okolí stanice metra Hradčanská. Tato lokalita je podle platného Územního plánu i nového Metropolitního plánu vymezena jako transformační plocha.

Jedná se o oblast na rozhraní regulované zástavby Engelovy kompozice, která byla v průběhu času významně poznamenána výstavbou metra A i tunelu Blanka. Smyslem připravovaných změn je záměr integrovat toto slepé místo do městského organismu, zlepšit prostupnost a dopravní napojení Dejvic.

Návrh nového urbanistické řešení slouží jako podklad ke změně Územního plánu i ke koordinaci záměrů v území a zohledňuje návaznost na připravované projekty železnice Praha – Letiště Václava Havla – Kladno (Metropojekt), dále "KES" – Komunikace Evropská – Svatovítská (MČ Praha 6, PUDIS) a výstavbu na ploše bývalého kolejiště stanice Praha–Bruska.

Hlavním cílem je koordinovaná přeměna území Hradčanské na živé, udržitelné a plnohodnotné městské prostředí. Doplnění zástavby se snaží respektovat urbanistické struktury sousedních čtvrtí, napravit chyby minulých dekád, kdy dopravní stavby dominovaly městotvornému vývoji a umožnit výstavbu nad infrastrukturní stavbou železnice. To vše bez omezení urbanistického řešení.

Součástí strategie je i ambice realizovat zástavbu přímo nad terminálem, čímž se posílí kompaktnost a efektivita územního rozvoje a vznikne proporčně adekvátní prostor na historicky významné trase z ulice Pod Kaštany směrem na Píseckou bránu.

Důraz je kladen na koordinaci všech investičních aktivit, veřejných i soukromých, s cílem minimalizovat zátěž na okolní území a umožnit výstavbu homogenního města na povrchu. Studie upozorňuje na nutnost koncentrace stavebních činností v čase, aby nedocházelo k jejich zbytečnému protahování a nepřiměřenému navýšení zátěže pro okolí.

Ověřovací urbanistická studie Alternativy struktury sleduje několik cílů, od variantních prostorových řešení zástavby, zlepšení prostupnosti a propojení území s celoměstským významem, tak i využití transformačního potenciálu území s důrazem na udržitelnost a veřejný prostor. Řešenou oblast formuje celá řada klíčových aspektů nejen z oblasti technické a dopravní infrastruktury, ale i historické souvislosti – původní nádraží Praha Dejvice, dominanta Pražského hradu a silný motiv urbanistické koncepce Engelovy městské struktury.